„Co kdybychom si dali odpoledne společný venčení, tentokrát někam na druhou stranu?“

„Jsem pro. Můžeme si dát výšlap na Čepec,“ odvětil Gizeminu páníčkovi Velkej Sam a jak řekli, tak udělali. Celý příspěvek →

Poklidné sobotní ráno naruší jako obvykle štěkot psů v ulici, když je při pravidelné ranní procházce míjí naše čtveřice: Velkej Sam se Samíkem a Gizemin páníček se svojí svěřenkyní. Pozdvižení, které zde vzbuzují, se stalo už součástí místního folklóru a zdejší obyvatelé by si život bez nich snad už ani nedovedli představit. Celý příspěvek →

Moji milí kamarádi, využila jsem situace a v nestřeženém okamžiku jsem vnikla k páníčkovu stolu, abych vám všem poděkovala za pozornost, kterou mi věnujete. Celý příspěvek →

„To jsou mi pořádky,“ hudruje Gizem. „Prodáváte mě jako housku na krámě! Ženicha bych si měla přece vybrat sama! Mám ráda Samíka,“ říká rozhořčeně poté, co se dozvídá, že na jaře by mohla mít potomky, přičemž námluvy za ni obstarává páníček… Celý příspěvek →

„To je divný,“ mudrovala zrána Gizem, když si fintivě upravovala vizáž, „padají ze mě chlupy, přitom srstopad už máme dávno za sebou. Venku se to hemží divočáky, neklamné znamení toho, že je tu prasinec v plné síle… Celý příspěvek →

Černá svině nepatří ani do ústecké zoo, ani na louky u městské zástavby. Dokonce ani na fotbalové trávníky, přestože FFF (fanatičtí fotbaloví fanoušci) tam na ni často pořádají hony. Patří do lesů. Černá svině to však neví a cpe se tam, kde není vítána, kde škodí a kde ji nemají rádi. Celý příspěvek →