HISTORIE CHOVU

Historie Anatolského pasteveckého psa (Anatolian Shepherd Dog, Çoban Köpegi, Anatolian Shepherd) sahá do doby více než 3000 let před n. l. Je to prastaré plemeno po tisíciletí používané v Malé Asii v boji a k ochraně, je spojován již s mastify zmiňovanými v asyrském umění. Staří Asyřané a Babyloňané je chovali k ochraně proti divokým zvířatům, zejména lvům a tygrům, později tito psi chránili stáda dobytka a obydlí pastevců před vlky, medvědy a šakaly.

V 11. století přivedly turecké kmeny do Anatolie své ovce a psy. Některé zdroje uvádí, že jejich původní vlast je zřejmě oblast Himálaje (Tibet, tibetské dogy) a z Číny se rozšířili dále do Španělska, Evropy a Asie. Nejstarší doložené zmínky o výběrově chovaných psech pochází ze 17. století od cestovatele Evliya Celebi, který popisuje slavnostní průvody elitních jednotek osmanských janičárů, doprovázených mohutnými válečnými psy. Jedna pověst říká, že s přehledem porazili v souboji lva, další, že indický osmanský sultán Yavuz Sultan Selim Murat začínal politická jednání darováním psa. V současnosti stoupá jeho obliba jako domácího hlídače a mazlíčka, ale například v Africe v Namibii používají anatolské pastevecké psy farmáři k ochraně hospodářských zvířat před útoky gepardů.

Z hlediska registrovaného chovu je Anatolský pastevecký pes velmi málo početné plemeno. První pes byl do USA dovezen v roce 1930 jako dar turecké vlády, další psy sem v 50. letech 20. století importoval archeolog Dr. Rodney Young.

Do České republiky byla první fena dovezena z Německa v roce 1998 manžely Mostýnovými, první štěňata se v jejich chovné stanici narodila v roce 2001.

Anatolský pastevecký pes a svět

Co je tedy Anatolský pastevecký pes?  V Evropě jsou dosud všichni turečtí ovčáci sdruženi pod standard Anatolian Shepherd Dog – Çoban Köpegi, česky Anatolský pastevecký pes. Prototypem pro standard plemene byl Kangal, ale na rozdíl od něj jsou povoleny všechny barevné varianty. V praxi to znamená, že všichni Anatolští pastevečtí psi mají v rodové linii více či méně přímých předků z Turecka a s velkou pravděpodobností to jsou právě Kangalové. Často se za Anatolského pasteveckého psa zaměňují Tureckem uznaná národní plemena pasteveckých psů, žijící právě v Anatolii: Kangal, Akbaş a Anadolu Mastifi.

Evropa

Evropa a většina dalších států oficiálně uznává pouze plemeno Anatolský pastevecký pes. Fédération Cynologique Internationale (FCI), jehož členem je i Česká republika, registrovala plemeno Anatolian Shepherd Dog – Çoban Köpegi (ASD, Anatolský pastevecký pes) pod standardem č. 331 dne 10. 4. 1989 (více podrobností o standardu naleznete na stránce Standard). Pokud si např. z USA dovezete registrovaného Kangala, bude u nás vždy evidován pod standardem Anatolský pastevecký pes. Dovoz psů z Turecka je kvůli nebezpečí, nákladům a uvedení v omyl velmi riskantní a nedoporučuje se; přímý vývoz Kangalů je tureckou legislativou v podstatě zakázán.

USA

Americký United Kennel Club (UKC) uznal plemeno Anatolian Shepherd (Anatolský ovčák) dne 1.1.1993. Následně byla dne 1.1.1998  ze standardu Anatolian Shepherd vyčleněna dvě samostatná plemena Kangal Dog (Kangal) a Akbash Dog (Akbash). V několika případech uznal UKC za Kangaly potomky čistokrevných Kangalů, kteří byli původně registrováni jako Anatolský pastevecký pes.

Turecko

V Turecku kromě státních a akademických institucí neexistuje plemennými knihami řízený chov psů s rodokmeny, přesto se v jednotlivých regionech vytřídily cíleným výběrem ovčáků typově odlišné a udržované varianty. Některé z nich byly Tureckem následně uznány za národní plemena, konkrétně v Anatolii byly vyselektovány a jsou chovány tři z nich – Kangal, Akbaş a Kars Köpeği. Plemeno Anatolský pastevecký pes v Turecku nemají ani neuznávají, pro Turky neexistuje. Trvají na tom, že v Turecku je více regionálních plemen psů. Na tvrzení, že Anatolský pastevecký pes pochází z celé Anatolie či dokonce Turecka, a že může být ve všech barvách, se dívají přezíravě. Říkají, že ve skutečnosti je možné za anatolské psy považovat všechny psy včetně kříženců, žijících divoce ve vesnicích a městech, kteří nemají žádné vlastnosti plemene a nejsou čistokrevní (viz např. článek “Kangal or Anatolian?” – Onur Kanli, chairman of the Turkish Shepherds’ Dogs Protection Society in Turkey and Turkish Kennel Club).

Turci psy tradičně odlišují podle typu a barvy a každý z nich ví, že Kangal je samostatné plemeno s konkrétním původem, historií, barvou a srstí. Na tureckém venkově neznamená çoban köpeği plemeno: psům u ovcí se říká çoban köpeği (pastýřský pes), köy köpeği (vesnický pes) nebo jen “ten”, což je v Turecku způsob, jak volat na psa (něco jako u nás “vořechu”, ale pojmenování nemá hanlivý význam). Pro obyvatele měst jsou to jen sokak köpeği (pouliční psi).

Podrobnější informace o tureckých psech a Tureckem uznaných národních plemenech uvádíme na stránce Plemena Turecka.

zdroj: http://www.dogkangal.com