„Mám já to ale psí život,“ posteskla si tuhle Míša svojí čtyřnohé „ségře“. „Pořád abych jen poslouchala a chodila brzy spát,“ povzdechla a nalila oběma dvojku červeného. Celý příspěvek →

„Á, páníček má piškoťasy (piškoťasy = kraťasy s kapsou na piškoty – poznámka autora), jde se na procházku,“ pomyslela si Gizem a za radostného vrtění huňkou se drala ke dveřím. Celý příspěvek →

To dnes Gizem zase posnídala vychloubačnou kaši: „Víš to, Same, že jsem mistryní převleků? Taková fena mnoha tváří,“ začala se holedbat při společné ranní procházce se svým kamarádem medové barvy, jak by ho nazval Velkej Sam, zatímco Gizemin páník by řekl se zrzkem, ale neřekne, protože Velkej Sam je pomalu o hlavu vyšší… 🙂 Celý příspěvek →

Čas neúprosně krájí vteřiny, hodiny a dny, léto se pozvolna přehouplo do druhé poloviny. Sotva se slunce zrána vyšplhalo nad obzor a začalo svými paprsky zvolna prohřívat po noci prochladlé ovzduší, vydala se nerozlučná dvojice na pravidelnou ranní procházku. Celý příspěvek →

„Same, taky někdy děláš vylomeniny?,“ zeptala se takhle jednou Gizem spoluvenčícího se psího kamaráda.

„No jasně, to přece každej pořádnej pes musí,“ odvětil Sam a pokračoval: „Třeba tuhle jsem Velkýmu Samovi čmajznul botu a měl jsem z toho, jak se na mě zlobil, pořádnou člověčinu (lidi, když mají z něčeho legraci, prču, bžundu apod., říkají, že z něčeho mají psinu, u psů je to obráceně – pozn. autora). Celý příspěvek →

„Já uznávám všechno, přísnost musí bejt, bez přísnosti by se nikdo nikam nedostal,“ říkal dobrý voják Švejk policejnímu radovi poté, co byl tajným fízlem Bretschneiderem v hospodě U Kalicha zatčen za velezradu a další trestné činy. A měl pravdu… Celý příspěvek →

Každý, kdo hodně fotografuje, zná ten okamžik promarněné šance, ten tolik známý trýznivý pocit: „Jejda, to je škody, že s sebou nemám foťák…“ Celý příspěvek →