„Tak jak? Povídej, honem…“ Samík je nedočkavý, chce vědět, jestli bude „strejda“. „No tak, nenech se prosit,“ naléhá na Gizem.
„A co chceš vědět, zvídavý zrzavý kamaráde?“ Gizem napíná Samíka jako gumu do trenclí. Celý příspěvek →

Od časných ranních hodin je dnes Gizemin páník vzhůru – v půl čtvrté si čuminka ťukla, že potřebuje ven, ale vrátit se hned domů se jí nechtělo. Obcházela svoje hájemství, přičemž si pochutnávala na bylinkách, které jí přišly náramně k chuti. Už zase si dělala spásanou trávou v žaludku útulno – když se po zhruba půlhodině uráčila vrátit se domů, v přízemí ulehla a v bříšku jí škrundalo a bublalo tak hlasitě, že páník v patře už neusnul. Celý příspěvek →

Přestože je na únor nezvykle teplo a rtuť teploměru v těchto dnech šplhá přes Celsiovu desítku, v noci mrzlo, a tak při dnešní ranní procházce půda pod nohama křupe – mnohem příjemnější pocit než vyrovnávat balanc na blátivém svahu ujíždějícím pod nohama. Celý příspěvek →

Tak začala zimní olympiáda a spolu s ní o sobě dává náhle vědět i pomalu se blížící jaro. Zbytky sněhu roztály a louky začaly nabízet svoje doposud ukryté poklady, které už v mrazu pod botami nekřupou jako dřív, ale nevoňavé nosí se do příbytků nalepené na podrážkách bot. Celý příspěvek →

Ťuk, ťuk, škráááááb – tak se dožaduje Gizem svého dveřníka. Když se ho dočká a dveře se otevřou, s prvním krokem přes práh, její huňka okamžitě letí nahoru. Páníčci nevědí proč, ale takhle to dělá čumina téměř pokaždé. Celý příspěvek →

Včera, čtvrtý den po nakrytí, měla Gizem světle červený výtok. Podle některých hlasů to nemusí vůbec nic znamenat, každá fena to má prý jinak, nicméně podle chovatelky paní Zachové (a nejen podle ní) je pravděpodobné, že čuminka nezabřezla. Celý příspěvek →