„Koukám, že sis to moc k srdci nevzal, viď?“ vyrukuje jednou zrána na Nadira jeho páník. Chlupáč rozespale mžourá a nic nechápe.
„Vo co go, taťko?“
„Nevíš, viď? A to je právě ten problém: Nevíš! Tak se zvedni a přijď za mnou.
„No tak já tedy jdu,“ a čtyřnožec se jen velmi neochotně zvedá a jen co noha nohu mine, šourá se za fotříkem do pracovny.
„Tak se dívej“ ukazuje páník na monitor, kde se přehrává noční video.

Zase přišla na návštěvu paní liška, zjevně měla zálusk na dobroty, které jsou v živolovné pasti nachystány pro norka.
Nadir hlasitě polkne a zakoktá se: „Ale to, já, přece, vždyť… To je starý, to jsi už viděl, to jsme si vyřešili, ne?“
„Ne, není to starý. Tentokrát jsem měl i dobře nastavený datum, tak se z toho nevykecáš. Máš zkrátka a dobře průser, kamaráde.“
„Promiň, táto, já už si to ohlídám, slibuju“ hlesne chlupáč tak zkroušeně, že dvounožci je ho v tu chvíli až líto.

„No dobrá, dobrá, já ti věřím. Chceš jít na procházku?“ No jakpak by nechtěl! Procházky miluje a v tomto období obzvlášť: Louky ještě nejsou posekané, a tak si s páníkem hrají oblíbenou hru „Najdi si mě“.

Následující noc si Nadir dává pozor, aby neusnul, nicméně střeží prostor zahrady ze základny, tedy z obýváku. Ve dvě hodiny hodiny začne štěkat a chce jít ven.
„Aha, ty se teď předvádíš, že hlídáš, tak mě budeš trestat a budit mě, viď?“ brumlá páník, kdyš s očima zalepenýma sejde se schodů a otevírá dveře Nadirovi, který vzápětí utíká na zahradu.
Ráno potom chlupáč vítá fotříka ne příliš lichotivým oslovením: Starej jezevec.
„No, no, samozřejmě už nějakej věk mám, ale trochu úcty ke svýmu masodárci bys mít mohl. A co to bylo v noci, co? Že tys mě chtěl jen naštvat a vymyslel sis, že najednou budeš hlídat, viď? No, kohopak jsi to vyháněl?“
„Tak se podívej na tu tvojí fotopast, když mě takhle podezíráš,“ dotčeně odvětí Nadir.

„A sakra! To se nám ta zoo pěkně rozrůstá!“ říká páník a sleduje jezevce, který, stejně jako noc před ním liška, I on měl mňamky v živolovné pasti. Když však do pasti strčil, past sklapla a on se vylekal tak, že pro něho typickým během pelášil pryč..
„Ale kdybys hlídal venku, nevlezl by sem,“ hází dvounožec vinu na nebohého psa, přitom už dávno sliboval, že zkontroluje plot a pořádně ho opraví, ale ve skutečnosti se mu moc nechce, protože noční fotolovy přinášejí tak zajímavé obrázky…

Dnešek, sedmadvacátý červen roku dvoutisícího dvacátého třetího, je významným dnem. Čím že je tak významný? Nadir má šesté narozeniny. Je už ve věku, ve kterém je už veterináři označován za „geronta“, ale povahou zůstává stále hravým štěnětem.

K narozkám dostane pamlsky, hračku a ještě něco: Zítra páník upeče škvarkové placky, které Nadir zbožňuje a pár jich chlupáčovi dá stranou.