„A hele, jde k nám návštěva,“ oznamuje jen tak na půl tlamy Gizem, ale že by se zvedla a šla návštěvu řádně přivítat, to ji ani nenapadne. Jen si hoví a koutkem oka občas hodí tu po návštěvníkovi, tu po páníkovi: „To víš, panáčku, jsem po obídku. A po obídku je co? No přece polední klid, čéče…“

„Tak to je zase na mně,“ vzdechne dvounožec a jde hosta náležitě uvítat:
„Dobrý den, vážený pane, čemu vděčíme za vaši návštěvu?“
„Ále, jdu si takhle kolem a ne že bych nějak nezdvořile koukal do cizích oken, to ne, ale tak nějak jsem zahlédl támhletu plechovku, kterou máte za oknem, tak jsem si říkal, jestli v ní nemáte nějaké zbytečné zobání. Je volná?“
„Máte pravdu, pane, zobání v ní skutečně je, ale rozhodně není volné a pro váš mlsný zobák už vůbec ne. Je pro rybky v jezírku.“
Opeřenec se zamračí, dvounožcova odpověď se mu zcela evidentně nezamlouvá a přemýšlí, jak by se pomstil. „Ale máte to sklo nějaký začuněný, viďte? Vy té čistotě asi moc nedáte, že?“
Dvounožec je tou drzostí konsternován a zatíná pěsti. Co si to dovoluje, drzoun?!?
„Je nějakej drzej, viď?“ čumina na to a zvedá se. „Asi posvačím“ a významně zvedá obočí.
„Hele, zůstaň v klidu ležet, nemusíš všechno sežrat sama,“ zklidňuje ji páník, v jehož hlavě se při pohledu na stole stojící láhev vína zrodil ďábelský plán.
„Ale dáme, vážený pane, nemůžete soudit podle jednoho zacákaného okna. Co kdybych vás provedl trošku po domě, abyste si udělal ucelený obrázek?“
Bažant-hrdina náhle ztuhne a zcela nehrdinsky na schod upustí kousek svého strachu.
„Ale no tak, přece byste se z jednoho pozvání nepodělal?“ kuje dál žhavé želízko dvounožec a v domnění, že tak činí zcela nenápadně, nastavuje tlačítkem na troubě správnou teplotu.
Ale kdepak, bažant není ani slepý, ani hlupák. Jakmile to zmerčí, se slovy „Na shledanou, já zase někdy přijdu, ale teď už vážně pospíchám,“ bere raději kramle.
„No vidíš, co děláš! Mohla jsem mít sváču alespoň já, takhle máme oba prd! To jsem zvědavá, čím to vyžehlíš. A nemysli, že to spraví obyčejnej piškot,“ durdí se Gizem. „A vůbec, už ses flákal dost, koukej se převlíknout a jdeme na procházku!“