„No vidíš to, já nakonec ty tvoje skoky plavmo pomůžu dovést do naprosté dokonalosti, čéče,“ umívá se potutelně Gizem. „Jen bys možná mohl začít nosit chrániče na kolena,“ dodává, když jí páník s vyčítavým pohledem ukazuje další šrám na otlučeném koleni.
Předevčírem, když šli naproti Samíkům, míjeli se s Odettkou, kterou tentokrát nedoprovázela její panička, nýbrž paniččina dcera. Čumina od té doby, kdy je Odettka vykastrovaná, si zlaté retrívřice nijak zvlášť nevšímá, pouze přiblíží-li se nebezpečně blízko k jejímu páníčkovi, zlověstně na ni Gizem zavrčí. Fenky, obě na vodítku, se minuly a pokračovaly každá opačným směrem. Chvíli na to se objevili Samíci a oba páníčci se spolu se svými chlupáči otočili a šli směrem, kterým chvíli před nimi šla Odettka. Jenomže ouha – po pár krocích zjistili, že Odetka s doprovodem v cestě nepokračovali, ale zastavili se za blízkým křovím. A hlavně: Odettka byla na volno!
„Ne, Gizi, nesmíš!“ důrazně varoval páník čuminu, která stála ve střehu asi pět metrů od páníka. Evidentně se jí poslouchat nechtělo, ale držela se. Ovšem na Odettku nějaké „nesmíš“ a „ke mně“ zjevně neplatí – přestože ví, že s Gizem nejsou žádné žerty, rozeběhla se radostně k jejímu páníčkovi s vidinou snadno získaného piškotu. To ovšem bylo na čuminu příliš: „Tak to jsi přehnala!“ Gizem, celá naježená, vycenila zubiska a po nebohé Odettce skočila. V okamžiku, kdy se chystala nepřítele definitivně zneškodnit, po ní páník skočil, nasadil jí „kravatu“ a s obavami, že se jí stalo něco vážného, přitom sledoval Odettku, která bez hnutí ležela na zemi. Naštěstí se po chvilce zvedla, doprovod ji prohlédl, jestli není zraněna, přicvaknul na vodítko a odkráčel pryč s vědomím, že udělal chybu.
Dnes ráno vyrazili Gizem s páníčkem vyzbrojeni kromě piškotů i placatkou – společně s Velkým Samem se domluvili s „paní Rexovou“, kterou letos chudák chlupáč opustil, a jí zbyl pro radost už jenom manžel, že si společně připijí na rozloučení se se starým rokem. A jak bylo domluveno, stalo se, paní i s pánem si s našimi dvounožci přiťukli pořádnými lampami, popřáli si do nového roku hodně štěstí a oba páníčci spolu se psy pokračovali v cestě. Když dorazili k domu, kde mají už větší štěně belgického ovčáka (je to psí holka, kterou si pořídili po Amy, která je taky letos opustila), čumina běžela k plotu a holčandu očichávala. Doposud se k ní chovala celkem rezervovaně, nikdy na ni nevrčela, nikdy necenila zuby, přesto by si páník nelajznul nechat je spolu na volno. A tu se náhle otevřely dveře, v nichž se objevila dcera majitelů domu. S oběma páníky se pozdravila a s tím, že půjdou taky na procházku, zamířila si to k brance.
„Neotevírejte branku!“ zvolal na ni Gizemin páník, ale děvče zřejmě nepochopilo… Otevřelo branku, ze které se vyhrnula belgičanda ven. A bylo zle! Čumina se naježila a už se připravovala, jak si to se sokyní vyřídí, leč páník byl naštěstí rychlejší: skočil po ní, strhnul ji k zemi a natrénovaným zápasnickým chvatem ji zpacifikoval.
„Jak já teď mám s potlučeným kolenem dodržet tradici a jít s tebou na Čepec? Asi se na to vykašlu a nepůjdeme tentokrát nikam,“ hubuje doma na Gizem.
„Já ti poradím: vezmeme s sebou tentokrát i paničky, abyste toho s Velkým Samem tolik nevypili, a s menším množstvím alkoholu to zvládneš, neboj.“
A tak v odpoledních hodinách vyrážejí obě smečky společně na kopec Čepec, aby dodrželi tradici, kterou založili Gizemin páník s Velkým Samem. Cestou potkávají rodinku, pravděpodobně babičku, maminku a dceru.
„Jé, ten je krásnej,“ pronese dcera sledujíc Gizem ve „vestřehném“ postoji.
„Ale naše fena je taky hezká,“ pohotově reaguje páník.
Vtípek byl pochopen a ještě nějakou chvíli byl slyšet zejména hlasitý babiččin smích.
Čtveřice dvounožců se dvěma čtyřnožci pak zdárně zdolává Čepec, přičemž mužská část s povděkem kvituje skutečnost, že co se konzumace obsahu obou placatic týče, jsou jejich polovičky velmi zdrženlivé. Radostný požitek z cesty při návratu pak jen kazí pohled na magora jedoucího na čtyřkolce a současně venčícího svého čtyřnohého miláčka.
Všichni se pak loučí, ale jen na chvíli, stráví spolu poslední okamžiky starého a přivítají spolu rok nový. Ten bude snad lepší, než byl ten letošní. A to, aby takový byl, přejeme i Vám, kteří čtete naše stránky. Mějte krásný rok, to Vám přeje nejen Gizemina, ale i Samíkova smečka.
