Jsem já to ale fikaná

„Potřebuju strašně moc čurat,“ říká si ráno Širinka a má velké dilema: „Ven je to daleko, ale když se vyčurám tady, na dlažbě, páníčkovi nadělám práci, bude to muset utřít. Tak co teď? Heuréka! Jsem já to ale fikaná,“ pomyslí si nejmladší z Gizeminých dcer a upaluje za páníčkem do pracovny. Ten ji ani nestačí vyhnat a už mu koberec zvlhčí svojí potřebou. „Nemusela jsem ani ven, ani jsem nepřidělala páníčkovi práci – do koberce se všechno vsákne, netřeba nic vytírat.“ Ani nepočká, až ji páníček za tento výkon pochválí, musí rychle ven, kam ji láká Adélka.

Je teprve po páté hodině ranní, ale venku je krásně – počasí jako stvořené pro lumpárny. Nejprve si děvčata dají jako rozcvičku společné vlčení s mámou, poté zkouší, zda by mamka nebyla ochotná odtočit trochu mléka. Nebyla. Když už mámu obtěžují déle než je zdrávo, máma na ně vyběhne a zažene obě rampepurdy do kotce a do boudy. Ovšem jen na chvíli. Obě potvůrky vzápětí vylezou a zlobí, že mámě nezbývá, než je patřičně srovnat.

„Kdepak nějaký dril, to není nic pro nás,“ pomyslí si holčandy a postupně jedna po druhé berou mámě kramle za dům, do přírody… Nikdo by netušil, jakou zábavou je pro takové štěněnky hrabání a válení se v rozmáčeném popelu či zdolávání nezdolatelných překážek.

„Jen se vydovádějte,“ myslí si páníček a společně s malými prdelkami brouzdá mokrou trávou. Chce si ještě děvčat pořádně užít, ještě zachytit ty úžasné chvilky, kdy jsou holčandy spolu. Je radostný pohled sledovat ty malé psí čumáčky smáčené ranní rosou. Už nemá o holčandy takový strach, vidí, že z oceánu mají respekt a dávají si pozor, aby do vody nežuchly. Dokonce se už od mámy naučily, jak se z jezírka pije. A když nepijí, jen tak si hoví v břečťanu a sledují rybky, počítají je a vyjmenovávají, jaké to vidí druhy.

Když chtějí páníčka pozlobit, zaběhnou do altánu a jen dvě malinké makovičky vykukují v domnění, že nejsou vidět.

„Tak alou domů,“ žene je páníček, ale moc práce mu to nedá, holky jsou už docela unaveny. „Vy už jste na procházce byly, musíte myslet taky na mámu.“ Nechává obě malé čertice doma a jde s mámou na pravidelný okruh. Po návratu se pak všechny tři nasnídají a po chvíli hraní padnou…