Čau lidi (heč, už to prej zase smím používat) sorryjako za to jednodenní zpoždění, ale nějak jsem se zasekl kvůli sviním. Cože? Jestli nás tu zloběj divočáci víc, než kdykoli jindy? Ale kdeže, štětináči jsou v pohodě, s nima vycházím, ale s jinejma sviněma bych vyběhnul. Ale nemám na mysli černou zvěř, který se současně za to označení omlouvám – mám na mysli ty rudý teroristický svině v čele s nejvyšším teroristou, i když je to prcek zamindrákovanej. Tak jsem byl z tý teroristický agrese, kterou to hovado spustilo, tak konsternovanej, že jsem nebyl schopnej ani slova, natož něco napsat. Řeknu vám, divím se, že se celý civilizovaný svět nespojí a nejede Ukrajincům na pomoc tu verbež vypráskat. Možná se vám můj slovník nepozdává, ale muselo to ze mě. A proti tomu, co lítá z páníčkovy tlamy, jsem ještě sakra slušnej…

Minule jste zaznamenali, že u nás spáchala létající žirafa sebevraždu oběšením na stromě. Nyní jsem bombardovanej, zatím naštěstí jen dotazama, jak bylo s jejím tělem naloženo. Přece tak, jak bývá vždycky u takových nejasných případů: Byla nařízena soudní pitva, který jsem se sám osobně ujal. Výsledky pitvy cizí zavinění nepotvrdily, a tak mohly být ostatky pohřbeny a já očištěnej z hnusnýho nařčení, že prej jsem za její smrt mohl já.

Jinak ještě pořád chodíme na procházky, prej si to podle fotříka musíme užít, dokud ještě jsme, ale to nějak nechápu. A teď už se vám omlouvám, budu muset končit, mám ještě plno práce. Hloubím mezi tůjema protiatomovej kryt a zatím se do něj vejdu jen já, jenže musím myslet i na další členy smečky. Tak se mějte fajn a za měsíc snad zase…