„Fuj, to jsem se lekla! Ty máš ale zubiska…“ povídá vylekaná dáma za plotem, nad nímž se tyčí Gizemina hlava s otevřenou tlamou. „Taky bych takový chtěla mít,“ dodává obdivně.
„No jo, paninko, abyste měla takový zuby, musíte pro ně taky něco občas udělat,“ opáčí pejsčin páník k ženě za plotem. „Třeba občas vyčistit…“
„No dovolte!“ ozve se dotčeně. „Já si zuby čistím třikrát denně!“
„Nejde o to, kolikrát, ale jestli to děláte dobře…“
Žena se zarazí a na její m čele naskočí vrásky od usilovného přemýšlení. „Já myslím, že ano. Kupuji si jen ty nejkvalitnější kartáčky, pasty, dentální nitě, ústní vody…“
„Vidíte, a v tom je možná ten háček. Vy totiž zřejmě nevíte, jakým způsobem správně zuby čistit.“
„No promiňte, čistím si je tak, jako každý druhý.“
„V tom to právě vězí! Víte, my čistíme zuby po našem způsobu.“
„A jaký je ten váš způsob?“ cloumá dámou hrozná zvědavost.
„Slíbíte mi, že to nikomu nevyzradíte?“
„Slibuju! Určitě ne!“ dušuje se paní a přitom se jí už hlavou honí myšlenky na to, jak bude mezi kamarádkami na kafíčku v cukrárně za hvězdu, až jim naservíruje zaručeně nejlepší recept na krásný chrup.
„Když tedy slibujete, tak já vám to prozradím. Víte, my čistíme zuby ušima.“
„Probůh, ušima?“ vytřeští žena oči.
„No ano, ušima. U psů je to zcela běžné, a pokud chcete, můžete to doma taky zkusit.“
„No, víte, tedy, ehm, já jaksi…“ paní blekotá a přitom je vidět, jak jí v hlavě šrotují kolečka, zda je něco takového možné. Holt to bude muset probrat s kamarádkami u toho kafíčka. „Tak já to doma zkusím,“ nakonec vyhrkne a bez rozloučení kvapem míří pryč.

„Tak se mi zdá, že se mi dělá nějakej zubní kámen, čéče,“ pronese čumina, když žena zmizí z dohledu. „Musíme s tím něco udělat, co myslíš?“
„To je najednou starostí o tvůj chrup, potvůrko. Ukaž,“ páník na to a nechá si od pejsky ukázat zuby. „Zubní kámen nevidím. Ani náznak, pséče…“
„Nepřipravuj mě o hygienu, slyšel jsi dámu, ne? Zuby čistit alespoň třikrát denně  – a já si je dneska nečistila ještě ani jednou.“
„Tak dobře, ty komediantko chlupatá,“ pronese se smíchem dvounožec. „Ale zoubky máš pěkný, tak dneska dostaneš jen ucho malý, vepřový,“ zamíří do kuchyně, po chvíli se vrátí a vzápětí se z Gizeminy tlamy ozývá zvuk v čelistech drcené laskominy.