„Když může tančit Kevin s vlky, proč by nemohl tančit Jindřich se mnou?“ řekla si Gizem, vyhlásila dámskou volenku a vyzvala Jindřicha k tanci.

Jindřich, kamarád, jehož dostala k narozeninám, se ještě ani nestačil vyjádřit a byl psí slečnou vtažen do kola. Protančili celičký zelený parket a nosit střevíčky, kdo ví, kolik párů by jich protančili. V okamžiku, kdy už se jim začínala podlamovat kolena, se Gizem osmělila a nečekaně požádala Jindřicha o ruku. Jindřich vůbec nic nenamítal – zcela propadl Gizemině kouzlu a doslova kvůli ní (bylo to právě v okamžiku, kdy tanečním sálem zrovna zněla Suchého a Šlitrova písnička Jó, to jsem ještě žil) ztratil hlavu…