„Gizi, máš tu další mail,“ hlásí čumině ráno páník.
„Už zase? Vždyť Širinka mi píše dopisy na papíře a Adélka mi psala v sobotu. To je divný…,“ říká Gizem, bere si notebook a honem zvědavě strmá čumec k monitoru. „Širinka!“ vyhrkne a začne hltat řádky psané nejmladší z jejích dcer.

Milá maminko, milá Adélko,
ač nemám komunikaci v elektronické podobě příliš v lásce, nedalo mi to, musela jsem urychleně zareagovat na to, co jsem si o sobě přečetla na internetu.

Nejprve k Tobě, Ádo: Jak se vůbec opovažuješ kritizovat mě s tím, že bych zasloužila jednu za ucho, když jsi u toho nebyla?!? Na svoji obhajobu musím říct, že já bych byla úplně v pohodě, kdyby mě mamka nechtěla roztrhnout vejpůl jen proto, že jsem se chtěla přivítat a pomazlit s dědou. Když se na mě vrhala, musela jsem se bránit. Myslím, že bys nejednala jinak, taky bys ukázala zuby! Namísto kárání bych zasloužila pochvalu!

Jinak co se toho zakletého náhrdelníku týče, i já takový dostala – mým páníčkům se nelíbilo, že jsem se chtěla kamarádit se srnkami. A znáš to – když si hraješ, nevidíš, neslyšíš… A tak samozřejmě neslyšíš ani páníčkovo přivolání, to dá rozum. No a moji ješitní páníčci se asi urazili či co, že prý musí být po jejich, a tak mi přistřihli náhrdelníkem křídla, resp. tlapky. Párkrát jsem zkusila neposlechnout a bylo to tak nepříjemný, že raději kamarádšofty s vysokou oželím…

A teď k Tobě, maminko: „Moc jsem nad tím naším incidentem přemýšlela a chci, abys věděla, že tě plně chápu. Je mi jasné, že my, ženy, máme někdy své dny, že jsou prostě občas okamžiky, kdy se chováme hloupě a logiku v našem počínání v takových chvílích zkrátka hledat nelze. Jsme holt takové, a tak se s tím musíme i smířit, proto se na to, jak jsi po mně vystartovala, vůbec nezlobím.

Jen mě mrzí, že ses kvůli mně urazila a ze setkání Moloss klubu jsi ujela tak brzy. Kdybys totiž vydržela, viděla bys, že ti vůbec nedělám ostudu a byla bys na mě pyšná! Tak skvěle se už umím předvádět, že v handlingu jsem v kategorii štěňat 6 – 12 měsíců vyhrála! Posílám Ti i nějaké obrázky, abys viděla, že si nevymýšlím.
Dokonce jsem se tam seznámila i jedním kangalím klukem, který ze mě byl, jak je i z fotek poznat, úplně nadšený.

To je pro dnešek vše, loučím se s Vámi oběma, posílám milióny zubinek a taky samozřejmě pozdravení babičce, Míše a dědovi.
Vaše Ayşirin Gizem from Kangalhill

P.S. Přepočítej za mě rybičky v jezírku.