Vyhladovění? Nehrozí…

Tak vyhladovění nakonec princezničkám zřejmě nehrozí. Včera večer dostaly od mámy porci mléka – zastřižené drápky zřejmě čuminu obměkčily natolik, že vřeštícím ratolestem (poté, co probuzený páníček na ni přišel dohlédnout) dala napít i ráno v pět a pak ještě v sedm hodin.

Následovala pak dopolední svačinka v trávě, kdy se děvenky natláskaly granulemi rozmočenými ve vývaru, které pak opět zapily notnou dávkou mléka. Gizem si dokonce ani při kojení neodpustila gymnastické cviky. Ne, skutečně si na nedostatečný přísun do tlamiček obě štěněnky stěžovat nemohou, obě shodně připraly dvě stě gramů, váží teď, pětadvacátý den na světě, 4,65 kg a 4,8 kg…

Po sváče se chtěla Nejmladší uvelebit do měkké trávy, ale znuděná Nejstarší byla proti a začala, dominantní dračice, ségru provokovat. Provokovala, dorážela, útočila – až se Nejmladší naštvala a dala sestřičce jednu do zubů. „Když nejsem dominantní, neznamená to, že se nebudu bránit! Tak si dej bacha…“