Lap! Podběrák letí vzhůru a dvounožec tančí oslavné tance. Kam se na něho hrabe slavný lovec Pampalini! V podběráku sebou kromě zlaté rybičky mrská i zelený nepřítel s pruhem na hřbetě! Ano, ten, který nenechá v noci rodinu zamhouřit oko.
„Kamaráde, můžeš být stokrát chráněný, ale kdyby ses mi tu rozmnožil, byl by malér.“ A tak zelený krasavec, krásný exemplář skokana skřehotavého, mizí v „přepravce na žáby“, tedy ve velké sklenici s dírami ve víčku, která už pár let slouží k transportu těchto studenokrevných obojživelníků do nedalekého Habrovického rybníka.
„A co s tebou, zlatá rybko?“
Nic, odpověď žádná.
„Že bys mi splnila tři přání?“
Zase nic, rybka zarputile mlčí.
„Tak alespoň jedno, prosím. Co ty na to?“
Zdá se, že rybka souhlasně kývne, a tak ji dvounožcova ruka pouští zpět do jezírka. Po chvíli se vynoří a Gizemin páník se už už chystá vyslovit přání, když vtom se ozve čumina: „Já bych chtěla ještě jedny narozky. Ta klobáska byla táááááááák dobrá…“
Rybka opět mrkla a zmizela v hlubině.
„Cos to udělala, potvůrko?“
Teď pro změnu pomrkává Gizem.
„Ty jsi mi to udělala schválně, viď, bestie?“
Čumina opět jen v tichosti pomrkává a potutelně se usmívá.
„Ty chceš, abych se ztrapnil, viď? Abych se totálně znemožnil…“
Teď už se Gizem hlasitě chechtá: „Chci!“
„Vážně to mám udělat? Mám to na sebe napráskat?“
„Jasně, bude člověčina,“ Gizem na to, protože pojmy jako psina jsou jí ve spojitostí s výrazem pro srandu, bžundu či legraci naprosto cizí.
„Ach jo, co mám s tebou dělat. Tak ať si tu ostudu vyžeru pořádně. Ale proč ne, když tě tím pobavím. A kdo ví, třeba nejen tebe,“ říká a jde do kuchyně, odkud po chvíli přináší dlouhatánskou černou psí klobásu. Tedy ne že by byla vyrobená z čtyřnohých kamarádů, to rozhodně ne, ale byla vyrobena speciálně (tedy pseciálně, jak čumina s oblibou říká) pro ně.

„Milá Gizuško, tvé přání ti zlatá rybka splnila. Ještě jednou ti tedy přeju všechno nejlepší k tvým čtvrtým narozeninám,“ říká páník a obdarovává pejsku pochotkou.
Asi se ptáte, jak je možné, že rybka splnila čumině přání, že? Je to prosté a velmi pozorný čtenář na to mohl přijít sám: Gizem se narodila skutečně 27. května, jenomže její páník má v hlavě zafixované datum dvaadvacátého, a to proto, že právě dvaadvacátého (ale nikoli května, nýbrž června), se jel na čuminu poprvé podívat…

Inu, za hloupost se zkrátka platí, a tak páník zaplatil jednak další narozeninovou klobáskou, jednak tím, že teď poslouží k obveselení čtenářstva…