„Gizi, jestlipak jsi už psala holčičkám?“ ptá se páníček čuminy po ranní procházce se Samíkem, kterou (po dlouhé době) zaznamenal na paměťovou kartu svého fotoaparátu.
„No vidíš, nepsala,“ zarazila se pejska a nemít tmavou masku, bylo by vidět, jak studem zrudla. „Ale hned to napravím. přines mi prosím papíry, psadlo a kopírák, nebudu to přece psát dvakrát. A taky něco do tlamičky, abych nepadla vyčerpaná hladem…“
Dostává, oč žádá, a pouští se do psaní:

Moje mylí holčyčki uš my to přýště nedělejte posýlat my tolyk pusynek. Doteť sem je dostávala a tak sem aňy nemněla čas abich vám napsala. Právje sem dostala posledňý a tak se uš múžu soustřeďyt na psaňý.To výte kdibich psala a bila u toho pusynkovaná tak bich mohla ještě udělat nějakou chibu.
Jaxe máte aco děláte? Tadi to celkem de i kdiš bi to lepčí bejt mohlo taki. Ale nestěžuju sy. Tuhle my páňýčcy pusťyly v tí bedně na kterou čučej strášní obráski pejska kterího někdo uvázal v lese. Prej ať vyďým jaxe taky zacházý s pejskama a vážým sy toho jaxe mám. Tak já tedi uš mlčým a vážým sy toho jaxe mám protože jak je vydět mohla bich se mýt i húř.
Přectafte si že mýša je na mě pjekně hnusná. Nechápe že protejni  sou zdraví a že chiťyt sy nějakou tu mouchu je y pryma zábava a začala na mně mýsto gyzynko volat hmizinko. To sou poměri co?
Ráno choďým skoro vždicki na procháski s vašym strejdou samýkem. Strejda samýk syce tvrďý že pochopyl proč neňý teta ale strejda ale já mu to stejně nevjeřým. Znáte je labradori. Na procháski nechoďýme jenom kdiš páňýček jede někam prič a vracý se s košemplním  nesmislú kterí bi slušnej pes do tlami nevzal ale páňýčcy to nejen žerou ale ještě sy lybujou. Sou nějakí ďyvný.
Dneska sme zase bily na prochásce a páňýček nás foťyl taxem ho poprosyla aby my ti fotki viťysknul a posýlám vám je. Na ňych sem jaxte určytě poznali nejdřýf já f plní kráse. To abi ste vyděli jaxem uš zase heská holka a že na mě neňý vůbec poznat že sem po dvou dětech. Na dalšých fotkách sou oba samýcy pak samýk samotnej a samýk se mnou. Pro ylustracy vám taki posýlám fotki abi ste vyděli jak se musým já chuděra sňyžovat k žebrotě abich z velkího sama dostala nějakou dobrútku. Je to skrátka lakomec. Ale jestly s ňym někdi budete mluvyt tak to na mě neprozraťte. Uš bi mi pak nedal ani to málo co mi dává dneska.
Jaxem na fotce s tou trupkou tak ta sloužý jako součást ohradi pro ti velkí psi s kopítkama. Moc ráda tam choďým heski to tam voňý. Ale páňýček terorysta mně vždicki ottamtuť viháňý.
Pak sem ještě na fotkách jak hrabu u býlkovyc plotu. Je tam krásně kiprá púda to se dělajý krásňý kráteri.
No a pak je na fotkách i vaše opravďycká teta která bidlý u býlkovích. Menuje se dyta a řýkajý jý dygyna. Je to moje staršý ségra z prvňýho manželstvý mojý mámi. Kdiš deme kolem ňý a páňýček rozdává pyškoti tak se dygyna mlsně olyzuje. Samozřejmně že dostává taky pyškútek ale je jý to málo a tak jak se u nás řýká hoďý žebráka tedy nahoďý utrápení víras abi ještě něco dostala. Ten pak opakuje ještě několykrát aš jý musým řýct abi toho nechala že ti piškoti  sou moje. A výte co vona na to? Sprostě na mně viplázne jazik! Ale nakonec stejně končý žebrákem a čučý jak dostáváme pyškútky já a samýk.
Taxem se vám holčyčki moje ťým psaňým unavyla a vihládlo my že budu muset jýt něco visomrovat a pak sy dám šlofýčka. Ostatně i vám asy vihládne aš dočtete aš sem. Taxe my mnějte krásně a zase napyšte a pošlete nějakí obráski ať sem f obraze.
Milyjón pusynek vám posýlá vaše mamynka gyzem.