„Buď blahoslaven, ó ty mocný, jenž nám dáváš pocit volnosti a radosti z pohybu,“ v duchu promlouval při ranní procházce Gizemin páníček.

„Díky tobě nemusíme trnout strachy,“ dále velebil ten zázrak, jež výcvikovým obojkem zove se. Přece jenom páníček už není nejmladší a začíná čím dál víc trpět chorobou zvanou HOSIP, a tak se (ne poprvé) stalo, že se vydal se čtyřnohou slečnou jen tak, nalehko – čuminu sice oblékl do obojku, ale vysílačku zapomněl doma…

Na louce pak dva metry od nich vyskočila v trávě schovaná kočka a Gizem, jak jinak, vystartovala za ní. „Fuj! Ke mně!“ Nádherný pocit, když na toto zvolání se pejska okamžitě zastavila a i když neochotně, přišla k páníčkovi. A to především díky tomu malému technickému zázraku…