Tak mě tady máte zase! Ale nebojte, letos už naposledy. Asi chcete vědět, co se přihodilo novýho, že jo? No tak v první řadě se nám podzim proměnil v zimu. Co to znamená? Znamená to především to, že zmizela ta krásná bílá zmrzka a nahradilo ji, jak bejvá v našich končinách už zvykem, všudypřítomný bláto. Tedy páník říká něco jinýho. Začíná to na písmeno s a sajrajt to rozhodně není… Dokonce i můj milovanej zmrzlinovník už opadal. Ach jo…

Ale abych jen nevzdychal, povím vám, co se ještě přihodilo. Stejně jako každej tejden, se i před Vánocema vrátila moje dvounohá ségra Míša z Prahy, kde je na kolejích a měl jsem dojem, že ji fotřík s mamkou tentokrát vítali tak nějak silněji, než kdykoli dřív.

No a pak přišly Vánoce. Čekali jsme, až se rozezvoní zvoneček, a když utichnul, mohli jsme ke stromku. „Jsi nejmladší, budeš rozdávat dárky,“ řekli mi dvounožci. Ale kdepak, ať si každej vezme to svoje – já si vytáhl moji hračku a víc už mě nezajímalo. Taky jste dostali nějakou hračku?

Na tomhle zimním období je kromě toho, že je teplo a není zmrzka, blbý i to, že se množej primitivové obšťastňující svoje okolí kraválem a kouřem, navíc ani po sobě neuklízejí bordel, kterej nadělali.

No a to je asi tak všechno, co stojí za minulej měsíc za zmínku, zbývá už jen popřát vám do novýho roku ohromnou hromadu štěstí. Ať se vám děti v pořádku vracejí odkudkoli, ať máte co do tlamiček a ať už konečně ten kremelskej velezmrd, jak tomu mezinárodnímu teroristovi říká taťka, skončí u soudu. Mějte se krásně a za měsíc snad zase tady.