„Na co myslíš?“ ptá se a zkoumavě si prohlíží při ranní procházce Nadir páníčka, který je nějaký zadumaný a nic neříká. „No tak, ven s tím, poznám, že nejsi ve svý kůži, čéče.“

„No jo, nejsem, pséče. Dneska je to šest let, co nás opustila Gizem.“
„Aha. To je ta moje nevlastní ségra, kterou jsem nikdy nepoznal, viď? Ale to jsem jí ani vlastně poznat nemohl, páč před šesti lety jsem byl ještě takhle malilinkatý miminko. To jsem ještě ani nebyl u vás.“
„Jestli dobře počítám, bylo ti právě 37 dnů. To jsi ještě vysával svoji čtyřnohou mámu.“
„Zatímco teď vysávám vás, viď?“ podaří se konečně chlupáčovi páníčka rozesmát.

„Kam že se to vlastně odebrala?“
„Do Bájný Anatolie. Jednou se tam setkáme všichni.“
„I já?“
„Jasně, i ty. Všichni, kteří se máme rádi. Gizem o nás ví a drží nám tam místa. Aby na to čekání na nás nebyla sama, je tam s ní už skoro čtyři roky Adélka, nejstarší z jejích dcer.“
„Hele, a myslíš, že tam drží místo i pro mě?“
„Samozřejmě, že i pro tebe. Říkal jsem, že pro nás všechny, kteří se máme rádi.“
„Hele, ale pro jistotu bys jí přece jen měl o mě něco hezkýho napsat. Pro jistotu, víš? Aby na mě taky myslela,“ obává se i přes fotříkovo ujišťování Nadir. „Stejně jsi už dlouho žádnej dopis nepsal.“
„A co jí mám o tobě napsat? Že zlobíš? Že mi ničíš všechno, co na zahradě zasadím? Že co tě máme, jsem se ještě pořádně nevyspal, protože v noci couráš sem a tam?“
„No, to si klidně můžeš nechat pro sebe, jsou tajemství, která můžou tajemstvími zůstat klidně napořád. Ale napiš jí o tom, jak vás hezky hlídám. O tom, jakej jsem bezvadnej společník. Nebo o tom, jak hlídám, abyste se nepřežírali a namísto abyste sudovatěli, obětuju se a všechny tu hnusný kalorie za vás spořádám já. O tom, jak si beze mě nedovedete život představit. O tom, jak jsem vyplnil prázdný místa ve vašich srdcích po jejím odchodu. A taky o tom… Prostě o všem hezkým, jo?“

Nadirovi se podaří na páníčkově tváři vyloudit další úsměv. „Tak jo, to všechno jí napíšu rád. A večer na ni budu myslet a zapálím svíčku, aby její světýlko bylo vidět až tam v dáli, odkud nás sleduje.“