Baf! To jste se lekli, že nikde nevidíte můj pravidelnej raport, co? To jste si asi říkali, „jestli se tomu broučkovi něco nestalo,“ že jo? Ale prd, co by se mi mohlo asi tak stát… Jen pořád nevím kam dřív skočit a do toho mě ještě ti mí dvounožci tahají po výletech, tak se nedivte, že pak celej den čekáte na zprávu odemě.

Ke klábosnici jsem se dostal až teď, ale protože jsem táááááááááááák moc zmakanej, nepočítejte dneska s nějakejma románama. Holt si dneska musíte vystačit s informací, že prostě žiju. Mám se náramně, a i když už ze mě bude za chvíli šestiletej mužskej, hravej jsem pořád jako štěndo. Ostatně, jukněte se na video:

Jinak kromě netradičních výletů s mejma adoptivníma rodičema chodím pořád na procházky, hlídám svoje teritorium (I když fotřík říká, že blbě, když jsem ještě neodhalil toho škůdce, kterej nám tady tak řádí.) a hlavně jsem, jak páníčci říkají, ohromně dekorativní a nejmilejší hajzlík. Jo, to mi říkají – a když to říkají oni, tak to bude jistojistě pravda.

Jo – a toho kremelskýho velezmrda ještě pořád nikdo nesundal, ale to vy stejně asi víte, takže to je ode mě dneska poslední (a zbytečná) informace. Mějte se fajn a za měsíc zase tady, jo?