Nastal den D, 23. červenec. Štěňátko čeká první cesta autem. Ač se řidič snaží projíždět zatáčky co nejcitlivěji, přesto psí holčička nesnáší cestu dobře a až do nového domova pofňukává. Teprve na pevné zemi se zklidňuje a začíná objevovat své nové bydliště. Ale jen jako páníčkův doprovod, od kterého se nehne na krok – je to jediný tvor, s nímž je teď spjata a na kterého je odkázána.

V poledne přijíždějí objednaní řemeslníci, kterým sestavení předem objednaného kotce s boudou ani netrvá dlouho, jen ten rámus by takový dělat nemuseli, myslí si štěňátko. Když oba pánové odjíždějí, chlupatá princeznička znavena usíná, každou chvíli kontrolována páníčkem, jestli čuminka malinká něco nepotřebuje…

Vpodvečer pak přijíždí panička, která ještě netuší, že je paničkou. Už zdáli vidí kotec a diví se, k čemu kotec tak brzy, když štěňátko by mělo být až za více než čtvrt roku. Vjíždí na dvorek – a spatří chlupatý dáreček s manželem, který má ve tváři provinilý úsměv. Neví, zda má muže zabít, protože jí nic předem neřekl a není na takové šoky stavěná, anebo se radovat z nového člena rodiny. Manžel je ale výprasku ušetřen a veškerou péči věnuje panička psímu miminku.