„Gizi, přišla ti pošta,“ hlásí páník čumině, která se už už chtěla znavena ranní procházkou a snídaní složit do pelechu a nechat si zdát o pořádném kousku mamuta.
„Ale, ale, kdopak mi píše? Adélka! Prdelka moje malá.“ A bere si notebook do svojí postele.

Moje milá maminko,

opožděně Ti přeju krásné Vánoce. Jak víš, bývá problém se tu procpat k počítači, proto Ti píšu až teď. Vánoce byly krásné, přesně takové, jak jsem si je představovala. Doma byly opravdu šťastné a veselé, plné pohody. Ale venku byly pořádně rušné.

Představ si, že ta potvůrka, sousedka Mia, se sama doma tak nudila, že se rozhodla přijít k nám na návštěvu. Rozpletla si plot a už byla u nás. A jako největší legrace jí připadalo prohnat po zahradě naši klokaní dámu. Ale to víš, to přepískla, nějak pozapomněla, že je mi už víc než osm a půl měsíce, a tak už začínám svoje stádečko hlídat. Může být ještě ráda, že jsem na ni byla mírná, zachránilo ji jen to, že je to kámoška. Popadla jsem ji za kožich a tou dírou, kterou přišla na návštěvu, jsem ji zase nacpala zpět. Čuměla, holka jedna oprsklá…

A další, ještě rušnější zážitek, jsme prožili včera, když jsme s Kitynkou a naším kamarádem a páníčkem vyrazili na procházku. Jak jsme tak šli, najednou se za námi objevila jedna ze tří nevychovaných holek ze sousedství, které pořád utíkají. Jsou to takový holky divný, nevyzpytatelný, ale to víš, co můžeš čekat od křížence stafordšírského teriéra a boxera. No a jak ta holka za námi vystartovala, dostala chuť zakousnout se kamarádovi a páníčkovi do zadnice.
Ale to se holka přepočítala. Myslela si, že když jsem ještě mláďátko, nic jí nehrozí. Ale narazila. Hele, ty víš, že nejsem žádný vrahoun, ale já vážně musela zakročit. Ona ta útočnice asi byla nějak chabrus na páteř či co nebo byla nějak jinak rozbitá, každopádně jak se přiblížila, popadla jsem ji za krk, flákla s ní o zem – a najednou nic. Ona se dočista přestala hýbat.
Po chvíli se objevila její majitelka, která ji hledala. Jakmile to viděla, okamžitě volala muže zákona. Ti jí na místě dali pokutu pět tisíc korun za obecné ohrožení a všichni jsme se rozešli do svých domovů. Kromě té mrtvé psí holky, které je mi moc líto. Zakroutit krkem by zasloužila ta její panička, která neumí svoje psy řádně zabezpečit. Já jen konala povinnost, přece si musím svoje nejbližší ochránit.

Doufám, že takové starosti doma nemáš. To je prozatím vše, tady se už zase dělá fronta u PC.
Milión zubinek Tobě, babičce, tetě Míše a dědovi posílá nejstarší z Tvých dcer
Adalet Gizem from Kangalhil.