„Dobré jitro, holčičky, co byste řekly opalovačce?“
„Opalovačka? Sluníčko, deka pohodička? No jasně! Jupí, jde se ven“ radují se obě rošťandy a derou se ven z ohrádky.
„Ale, ale, kampak, potvůrky? Slunit se bez opalovacího oleje? Na to zapomeňte, bez ochranných faktorů ani ránu“ říká páníček a jednu po druhé nastříká přírodním přípravkem proti klíšťatům – tím teď stříká i jejich kojící mámu, nechce do ní „prát“ chemii…

„To je parádička,“ radují se psí mimina venku, seznamují se s trávou a venkovním světem. Nejmladší po chvíli začne rozumně šetřit silami a ráda si pohoví, zato Nejstarší je všetečná potvůrka a mít dost sil, nejraději by prozkoumala celou zahradu, ovšem únava nakonec zmáhá i ji a obě treperendy po nějakém čase končí v ohrádce, kde prospí několik hodin.

Zatímco spí, panička jim připraví hovězí vývar, do něhož zakomponuje i trochu mletého: „Ať mají holky na první stravu hezkou vzpomínku.“ Vývarem pak zalije trochu granulí a nechá je pořádně změknout.

Jakmile se slečny probudí, mají hlad, ale máma se ke kojení příliš nemá, a tak se jde poprvé přikrmovat: každá dostává jednu mističku, ale mimina zatím ještě nevědí, co s tím. Oba páníčci nabírají trochu kašovité hmoty na prsty a dávají to před psí tlamičky, dokud holčičky neobjeví, jaká je to mňamka. S chutí se pouštějí do připravené dobrůtky. Nejstarší to jde lépe: zadními tlapkami a tělíčkem se „rozkydne“ tak šikovně, že může zabořit čumáček do misky a zvesela konzumovat, zato nejmladší ujíždějí zadní tlapky po dlažbě a když se konečně dostane k misce, nešikovně si ji odstrčí čumáčkem z dosahu.
Nakonec to přece jen zvládají obě a unavené jdou opět odpočívat „k sobě“, spolu s nimi míří do ohrádky i miska s vodou. Večer pak máma obě holky nakrmí ze svého, a tak děvčátka opět o něco starší, větší a těžší (4,45 kg a 4,55 kg) usínají spokojena s myšlenkami na moře čerstvých zážitků.