Ještě chvilka soustředění, ještě trocha námahy – a je to venku! A čumina radostně vyletí jako střela radostí bez sebe, jaký krásný bobek přivedla na svět. Tento rituál se opakuje dennodenně, každé ráno. Jak málo stačí ke psí radosti. Kdo ví, kdy se z podobného vlastního výkonu začne radovat i Gizemin páník…

„Přišla ti pošta,“ hlásí po procházce pejsce.
„Neutahuješ si ze mě? Je přece sobota…“
„Mám na mysli e-mail.“
„Tak to jo, to je jiná! To bude vzkaz od nejstarší z mých dcerunek,“ říká Gizem, ujišťuje se, že v notebooku je dostatečně nabitá baterie a jde si, nikým nerušena, číst ven.

Moje milá maminko,
kromě pozdravů a miliónu pusinek na tlamičku bych ti v první řadě chtěla napsat, jak moc jsem byla zklamaná z toho, co jsem si na Tvých stránkách přečetla. Copak takhle se k sobě chovají maminka s dcerou?!? To vůbec nebylo hezké! A moje výtka směřuje nejen k tobě, ale i k Širince! Obě byste potřebovaly dostat za ucho.

Ale už dost mentorování, musím pospíchat, protože za chvíli mě zase někdo od počítače vyštípe. Byla mě navštívit babička s Míšou a dědou. To asi víš, stejně jako asi víš, jak jsem samou radostí dědu podrápala, už však asi nevíš, že jsem si tak řekla o manikúru – můj páník a kamarád mi zastřihnul drápky, což s povděkem kvitovala i Kitynka, protože ty naše hrátky bývají dost divoké.

S Kitynkou vyvádíme i jiné lumpačiny: tak například jsem ji naučila zdolávat některé překážky, jako např. plot z pletiva – prostě jsem tuhle cvakla zoubky, támhle zatáhla – a plot povolil. No a když povolí jeden, povolí i druhý a proč by měl odolat třetí? Tak jsme si po zdolání tří plotů statečně proklestily cestu přes dva sousední pozemky a vydaly se na výlet. Byla to zajímavá, dobrodružná procházka, ale když to kamarád a páník zjistil, seřval nás tak, že ještě teď z toho mám zalehnuto v ouškách. A taky mi vpálil, že Kitynku kazím, protože ona by to sama nikdy neudělala. Ale uznej, copak já, mladé děvče, mohu kazit holku o rok starší? To ona by mi přece měla jít příkladem a na to, co se nesmí, by mě měla upozorňovat, ne? Jsem v tom tak nevinně, já chudinka…

A kvůli téhle mojí šikovnosti kamarád a páník začaroval náš plot nějakým strašlivým, zlým kouzlem. Jakmile se k němu přiblížím, začne mi pískat v uších, když se přiblížím ještě blíž, projede mnou zabrnění tak nepříjemné, že se k plotu už raději nepřibližuju. Kitynka je na tom úplně stejně.

Podobným kouzlem začaroval i můj vycházkový náhrdelník – funguje úplně stejně v okamžiku, kdy se mi zrovna nechce poslouchat a raději bych udělala nějakou rošťárnu. Takže procházky sice absolvujeme na volno, ale není to už taková sranda jako dřív.

Za mnou už se zase dělá fronta netrpělivých dvounožců, kteří významně pokašlávají a ostentativně hledí na hodinky, čím mi naznačují, že počítač okupuju už neúměrně dlouho. Pozdravuj tedy ode mě babičku, Míšu a dědu. A taky tímto zdravím svoji sestřičku-bojovnici, pokud tenhle dopis dáš na svoje stránky.
Pusinky na čumáček Ti posílá Tvoje prvorozená dcera
Adalet Gizem from Kangalhill