Po nějaké době vzal páníček na ranní venčení s labradořím kamarádem Samíkem s sebou foťák. Kdo ví, zda Samuela vyhecovala přítomnost objektivu či co bylo příčinou toho, že si ke Gizem dovoloval až přílišné důvěrnosti.

Dokud to bylo v přijatelných mezích, čuminka mu jeho pozornost vracela láskyplným žužláním ouška, ale jakmile překročil hranice slušného chování, usměrnila ho a ukázala zuby…