„Tak to by mě zajímalo, co výrobce do toho odčervovadla dává. Nebo že by to bylo tím mateřským mlékem?“ říkal si včera večer páníček. Gizem se  jako vzorná máma nechala malými upírky vysát do poslední kapičky, ovšem holčičky namísto toho, aby znaveny padly, daly se do juchání. „Noc je ještě mladá užívejme si,“ hulákaly a z mámy si dělaly atrakci hodnou zdolávání. Nakonec však zdolaly samy sebe a přece jen usnuly.

Dnešní ráno začíná již tradičním synchronizovaným mlaskáním, a to nejprve od mléčné pípy, o dvě hodinky později pak od misek. Jako vždy si pak děvčata plná energie chtějí hrát s máminou hračkou, která si to sice zprvu nechce nechat líbit, leč později v nestřeženém okamžiku o ni stejně přijde.

Ani dnes nezapomíná psí máma potomky něco naučit, výsledky její školy poznávají páníčci na svojí obuvi.

Odpoledne se však už dělá ošklivě: ochlazuje se a fučí vítr, který je i čuminkám tak nepříjemný, že dovádějí v domě. Nejstarší dokazuje, že jako správný kangal miluje výšiny, aby měla rozhled po okolí, a tak se vydrápe na horu ze spacáku, osušek a ručníků, na jejímž vrcholu s vítězoslavným úsměvem únavou padne. „Ségra, nechrápej, pojď si hrát,“ tahá ji Nejmladší za ocásek a za nohu, ale kdepak, s Nejstarší to ani nehne.

Avšak nic netrvá věčně, natož sladké odpočívání: po chvíli do domu vtrhne terorista s přehnaně kladným vztahem k hygieně a svoji ratolest nemilosrdně očistcem probouzí…