„Můžete chvilku počkat? My jenom přejdeme na druhou stranu,“ říká muž, který jde po chodníku s malým pejskem navolno, Gizeminu páníčkovi, který kráčí proti nim v doprovodu čtyřnohé holky, s níž vyzvedával tu dvounohou ze školy.

Gizemin páník vyhoví, zastaví holky (hlavně tedy tu chlupatou), jen se pána ještě zeptá, zda má kluka či holku, protože ke klukům je čumina vždy vlídná.

„Co je ti do toho? Takový blbý otázky! Nic ti do toho není, vole“ neurvale se ten člověk s poněkud skelným pohledem a nejistou chůzí osopí, jakmile se ocitá na druhé straně silnice.

„Milý kraj, milí lidé,“ vybaví se Gizeminu páníčkovi replika z jedné hry Divadla Járy Cimrmana…