„Máte to rozbitý,“ přiběhl si při dnešním společném ranním venčení postěžovat kamarádčině páníčkovi Samík a odběhl opět neúspěšně zdolávat tvrz jménem Gizem…
Vycházky dnešních dnů (čuminka je zhruba ve třináctém dnu hárání) stávají se poněkud monotematickými: Samík se, pro nás naštěstí, pokouší o důvěrnosti značně neohrabaně, přičemž na Gizem naskakuje ze všech možných stran za bedlivého dozoru obou páníčků, kteří si připadají jako rozhodčí na tatami a v okamžiku, kdy hrozí, že by mohl Samík zabodovat, „zápas“ nemilosrdně přeruší pro porušení pravidel. Na Samíkovu neschopnost se nemůže Gizem dívat, Samíka si přidrží a názorně mu předvádí, jak se má k celé záležitosti postavit. A tak to jde pořád dokola.
„Nefunguje vám to,“ konstatuje Samík poté, co opět naskakoval na čuminu ze strany a nabízený piškot odmítá. „Nejsi nějakej divnej?“ upírá zrak na Gizemina páníka. „Nabízet mi piškot, když tady běhá taková laskomina? To je jako bys mi nabízel gothaj, když se mohu zakousnout do šunky,“ dodal, zakroutil nevěřícně hlavou a s vyplazeným jazykem a na pokraji vyčerpání odběhl k dalším marným pokusům…