Jako chlap

Buď pozdraveno, čtenářstvo, jak se ti vede? Mně by se vedlo docela dobře, nebejt toho děsnýho vedra. A protože se odpoledne ještě pořád ven chodit nedá, páč to by jeden (vlastně dva, páník taky) zdechl, beru na dlouhou procházku svého dvounožce každý ráno. Asi si řeknete, že v šest hodin se toho moc zažít nedá, ale to se šeredně pletete.

Například ranní koupel v rybníku, to je vám taková slast! Cestou už takhle brzy ráno potkáváme plno známých i neznámých. Jako třeba tuhle: Vykračujeme si po cestě a ejhle, zpoza ohradníku na mě vykoukli koně a jeden z nich se se mnou hned chtěl dát do řeči. Aby na mě nepoznal, že jsem tak trochu obezřetnej (Žádnej posera, to si vyprošuju!) pošeptal jsem mu do ucha něco nelichotivýcho. „Počkej příště, však já si na tebe počíhám,“ on na to. A opravdu – při další procházce na mě čekal na cestě, ohradník ho očividně ani trochu nezajímal. „Hele, sorry jako (to se prej dneska říká), já to tak nemyslel,“ já hned na něj. On pokýval hlavou a že jako teda prej dobrý a že budeme kámoši. Můj dvounohej fotřík mu pak na chvíli otevřel ohradník, kůň zdvořile kývnutím hlavy poděkoval a vplul do míst jemu určených.

Na procházce jsem si pořídil nový luxusní ponožky, ale ti moji dvounožci nerozumí módě a namísto obdivu jsem slyšel jen: „Dolů s tím!“

Ve školce jsme byli tenhle měsíc jen jednou, a to začátkem srpence. To vám bylo takový vedro, že se nedalo ani cvičit, ba i škádlení s mojí kámoškou Žofkou jsem zvládal jenom vleže. Tak jsme se rozhodli, že se všichni uvidíme až začátkem příštího měsíce.

A tohle vám taky musím povědět – seznámil jsem se s řadou zajímavých lidí. Jako např. s andělem ze síně slávy, či co je to ten Merta vlastně zač. Docela pohodář, ale trochu lakomej, nedal mi ochutnat víno, který popíjel. Že prej jsem na to ještě moc malej, že alkohol nemůžu, ale já vím, že to byla jen zástěrka lakoty. Tak jsem mu provedl to, že když si dělal zápisky, koukal jsem mu přes rameno a všechno si zapamatoval a později jsem si to zapsal. Když můžou opisovat ministři, proč bych nemohl já, no ne? Ještě se naučit na kytaru tak, jako to umí on a budu nejslavnější kangal pod sluncem.

A další moji noví známí taky nejsou žádný béčka. Honza Potměšil sice křídla lítací už nějakej pátek nemá, ale i na vozíku je pekelně rychlej. Dušan Urban je taky dobrej herec, i když nemá na hlavě žádnou srst  a rejža Filip Nuckolls je na roztrhání mezi Španělskem, Anglií a Českem. A zapomenout bych neměl ani na kameramana Michaela Johanidese, ten jednou bude určitě hoooodně slavnej.

Málem bych zapomněl na důležitou věc: Dneska jsme byli na Mezinárodní výstavě psů INTERDOG BOHEMIA 2018. Asi chcete vědět, jak jsem pochodil, že? Nebudu vás napínat, neměl jsem konkurenci a odvezl jsem si CAJC, BOJ a BOB. A protože to byl už třetí CAJC, získám tím titul JCH. Páník mi vysvětlil, že to znamená JAKO CHLAP. A až získám 4x CAC, že pak ze mě bude opravdovej chlap s titulem CH. Tak to si asi ještě chvíli počkám.

Příspěvek byl publikován v rubrice FOTOGALERIE, NADIR, NOVINKY a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.