Zhruba od jedenáctého dne Gizemina hárání musí být páník čím dál víc obezřetný: slečna je víc a víc svolná k důvěrnostem. Zřejmě si to uvědomil i dosud téměř netečný labradoří kamarád Samík a pokouší se o víc, než jenom o očichávání či nějakou tu přátelskou pusu.

Jenomže Samík je (naštěstí!) nezkušený mládenec, který neví, jak se k celé záležitosti postavit – tu se k slečně dobývá zespodu, tu ze strany, až to Gizem nevydržela: „To musíš takhle,“ řekla mu, postavila se za něho, chytila si ho tlapkami a jala se názorně mu ukazovat ty správné pohyby…