Od začátku se má Gizem čile k světu a baští jako protržená. Dostává však pouze předepsanou dávku granulí (zastánci BARF se do mě určitě pustí, ale jednak z finančních důvodů, ale taky kvůli správně vyváženému poměru mezi fosforem a vápníkem jsme prostě zvolili granule, snad kvalitní), k tomu navíc zhltne denně nějaký ten piškot coby odměnu a po večeři navíc ještě luxusní druhou večeři v podobě syrového hovězího masa s ukrytými tabletami pro podporu kloubního aparátu.

Přesto by se cpala vším, co vidí. Je-li rodina u stolu, zprvu zkoušela loudit a obcházela od jednoho člena ke druhému. Po čase, když zjistila, že je to marné, vždy jenom zkusí hodit prosebným okem a když to nevyjde, stočí se do klubíčka nebo s hlavou hrdě vztyčenou odkráčí ven.

Ale jeden společný chod má, a to snídani – panička ji naučila dělit se o první jídlo vstoje u kuchyňské linky, a tak teď čuminka mívá ve zvyku položit hlavu na kuchyňskou linku, otevřít tlamu a: „Hrňte to do mě…“