Zřejmě s vědomím toho, že ve městě probíhá divadelní festival Kult, si Gizem připravila a po včerejším páníčkově návratu z Činoherního studia taky perfektně sehrála úžasnou hereckou etudu. Sotva otevřel dveře, jako vždy k němu přiběhla s huňkou radostně rozkomíhanou ze strany na stranu, tentokrát však k objímání a láskyplnému žužlání páníčkova ucha přidala i kňučení plné směsice radosti i tesknoty, poté ulehla na záda, pokrčila tlapky a nechala se hladit na bříšku.

Když uznala, že se kýžený efekt dostavil a že už by to mohlo stačit, zvedla se a spěšně odkvačila do kuchyně položit hlavu na kuchyňskou linku na „její“ místo, tedy místo, jemuž by velmi dobře slušela  cedulka s textem: Parkovací místo pro psí hlavu. Zde má ve zvyku demonstrativně se dožadovat pozornosti v podobě nějaké laskominy.

„Viděls, jak moc tě mám ráda? Tak dávej, dávej…“

„Ty jsi ale hérečka,“ komentuje dění panička. Doteď ses válela v pytli, po páníčkovi bys ani neštěkla a teď hraješ takovéhle komedie,“ směje se, zatímco Gizem si pochutnává na mňamce s uspokojením, jaký herecký talent v sobě skrývá…