To dnes Gizem zase posnídala vychloubačnou kaši: „Víš to, Same, že jsem mistryní převleků? Taková fena mnoha tváří,“ začala se holedbat při společné ranní procházce se svým kamarádem medové barvy, jak by ho nazval Velkej Sam, zatímco Gizemin páník by řekl se zrzkem, ale neřekne, protože Velkej Sam je pomalu o hlavu vyšší… 🙂

„Ty si zase honíš obojek (psi pojem honit si triko neznají), viď? Na mě to nezkoušej, já už tě mám prokouknutou…“

„No fakt, nekeceám! Na mou duši, na tvý uši. Kdybys mě viděl, když ležím a současně dávám pozor, co se kde šustne, myslel bys, že koukáš na sfingu.

Když vylézám z pelíšku, umím zase udělat excelentní holubičku. A jsem asi od skutečné holubičky k nerozeznání, protože na mě kolikrát volají tak, jako to dělají holoubci: ´Vlkůůůůůůůů, vlkůůůůůůůůů…´.

Při hrátkách s dvounohou ségrou, dokážu pro změnu vyloudit úsměv k nerozeznání podobný krokodýlí tlamičce.

Taky mi říkají, že jsem pěkná, zkrátka že jsem kočka – i když nechápu proč, protože štramandě by  se mělo říkat: ´To je ale pejska´. A to bys valil svoje labradoří očka na můj výstavní kočičí hřbet, když se potřebuju protáhnout.

Jenomže umím být kočka hodně veliká, přímo lvice. Dokonce i v popisu mám lví chůzi,“ vysvětluje Gizem Samíkovi a hned, aby mu svá slova potvrdila, kolem něho projde s elegancí sobě vlastní, koketně se zvlní v bocích a zavrtí provokativně oháňkou.

„A když se rozdovádím, mám, jak ti mí dvojnožci říkají, vlčení. To čučíš, co? A to ještě není zdaleka všechno. Taky si mě někdy pletou s lichokopytníkem a nazývají mě tu kobylou, tu zase koněm, někdy dokonce i koněm překážkovým. To tehdy, když se roztáhnu v předsíni a musejí přese mě přeskakovat…

Sem tam, zpravidla tehdy, když něco provedu, mi páníček řekne, že jsem koza. A to ještě nevíš, jak mě páníček občas nazve, když ho pořádně dopálím. Nikomu to neříkám, ale tobě se svěřit můžu, protože vím, že jsi gentledog a nikde to nevyštěkáš: v takových situacích mi dokonce řekne, že jsem kráva! No fakt! Přitom já mu taky neříkám, že je samec od krávy, i když by si to kolikrát zasloužil…

Tak vidíš, že mistryně převleků skutečně jsem,“ dokončila Gizem vysvětlování, nahodila masku hlady zuboženého zvířete a odběhla k páníčkovi vyškemrat další piškot…