„Pojď si dát pohov, trošku si orazit,“ říká páníček čumině. Tíží ho černé svědomí, a tak se snaží všemožně si to u Gizem vyžehlit. „Víš ty co? Uděláme si pohodový odpoledne: rozvalíme se, dáme si pivko, k tomu nějakej pamlsek a mrkneme na hokej, dneska hrajou naši.“
„Opravdu dneska hrajou Turci?“ zbystří čumina pozornost.
„Ale ne, Češi. Ty už máš taky naše občanství, tak bys to už mohla respektovat.“
„No tak dobře, jsem turecká Češka. A už to nerozebírej a zapni tu bednu, mrkni kolik je hodin, za chvíli se vhazuje.“ Páníček zapíná televizi a celá rodina se usazuje na sedačku, Gizem na čestném místě uprostřed, kopyta hozená přes sebe na stole, v jedné tlapě oroseného lahváče, ve druhé kus klobásky: „To je ale pohodička – nemuset mít starost, hlídat, utírat špinavý zadky a nechávat se vysávat. Teď si zase pěkně spravím figuru a budu zase štramanda. Ačkoli nevím, nevím, po tom pivku…,“ říká si čumina. „A co takhle vizourka? A doutníček by nebyl?“

Po odloučení s holčandami je už, zdá se, celkem v pohodě, na procházku vyráží jako vždy velmi ochotně. Samík se k ní chová velmi ohleduplně, je taktní a ani slůvkem nenaznačí, jak moc ho zajímá, jak se Gizem cítí. A Gizem je mu za to vděčná. Samík je prostě bezva kámoš. I Velkej Sam se tentokrát pochlapí a je na čuminu hodný dokonce tak, že jí on, jindy takový lakomec (Tedy, ten páníček se má na co těšit! Ten to schytá, až si to Velkej Sam přečte. Asi mu tentokrát nevysvětlí, že šlo jen o žert… 🙂 ), piškoty nečtvrtí, dokonce ani nepůlí, ale dává jí je celé! Jen ty řeči o vyživování cizího psa si ani tentokrát neodpustí.

Po návratu z procházky Gizem posnídá, dostane i úplatek v podobě nádherně páchnoucího pamlsku a spokojeně se rozvalí na dlažbě před garáží. I psí život může být pohoda…

Milý čtenáři,
velmi tě prosím, nedávej tyto řádky číst svému čtyřnohému kamarádovi, nebylo by to výchovné. Musím se přiznat, že jde o mystifikaci, Gizem na sedačku nesmí, pivo nedostává a klobásami se necpe (většinou), vizoura vídá leda u páníčka o doutníčku ví pouze z doslechu..
Zároveň Tě důrazně žádám, abys tento příběh nevyžvanil Gizem, protože veškerá naše snaha o její výchovu by náhle vzala zasvé.
Předem velmi děkuji za pochopení.
autor