Chci domů!

„Škrrrrráááááááááb! Škrrrrráááááááááb!“ A opět: „Škrrrrráááááááááb!“ Gizem se vehementně dožaduje vstupu.
„Kdepak, až za dvě hodiny,“ informuje páníček z útrob domu čuminu, té však časové jednotky neříkají vůbec nic a trvá na svém. Marně. Páníček je neoblomný.

Včera, když Gizem odmítala dát holkám napít, vyvrhla jim nejprve oběd, poté večeři, jasně jim tím dala najevo, že už by se měly přeorientovat na pevnou stravu. Chudinka pak hlady téměř šilhala. „Kdepak, takhle to nejde, žrát prdelka musí, nebo se nám vytratí před očima,“ říká páníček, ale jak to zařídit? Ještě že je po ruce telefon, na telefonu Alex Ohlídalová, z ní rada určitě vypadne. A taky ano: Je to jsné – jakmile Gizem ta svá dvě zlobidla spatří, vrhne. Důležité je, aby je po žrádle neviděla. A tak čumina dostala ještě jednou večeři a následující dvě hodiny zpříjemňovala páníčkům televizní hokejové utkání vyluzováním pazvuků na vchodové dveře, zatímco děvčata spala jako zabitá. Širinka si dokonce ustlala v nohách „ortopeda“ – od jedné návštěvy Míšina kamaráda, který takto rotoped označil, se mu už jinak neřekne.
Ovšem jako nikdy nespí čert, nespí pořádně ani obě malé čertice. Zatímco páníček čučí na bednu, v níž se banda  šílenců s klacky v rukách honí za gumovým nesmyslem, děvčátka využijí toho, že páníčkova pracovna není zavřena důkladně a jdou na revizi. „Tééééééda! To je čurbes! Tady se jeden bobek ztratí…“ A dáreček je venku!

Dopoledne pak, poté, co čumina stráví snídani, jsou malé dračice vypuštěny na tatami (tou je jim celá zahrada) a dějí se věci: lítají sem a tam, že má páníček co dělat, aby je uhlídal před žuchnutím do jezírka či pádem ze skalky, nově si obzvlášť oblíbily řádění v barvínku.

Když se páníčkovi podaří po nějakém čase obě už trošičku zklidněné nasměrovat před dům, objeví se jejich máma  s Bohumilem v tlamě a provokuje Širinku: „Chceš Bohouška? Chceš si s ním hrát?“ A jakmile vidí, že ano, že nejmladší z jejích ratolestí jeví o plyšáka lišáka zájem, vyškubne jí ho z tlamičky a zlomyslně na ni houkne: „Tůdle!“

Před polednem, než Gizem dostane oběd a čuminky budou zahnány do domu, dá máma dítkům napít. Po poledním klidu se holky pod máminým dohledem přetahují o kost, což všechny nakonec vysílí tak, že tuhé padnou.