„Tak ty ze mě budeš dělat nějakýho nenažranýho golema? Tak to tedy ne,“ naprdla se po včerejší ranní procházce Gizem na páníčka, když si přečetla, co o ní napsal. „Tak abys věděl, přestávám žrát!“ A jak řekla, tak učinila – zatímco se během procházky ládovala ostošest, doma se už granulí ani nedotkla. Ještě večer byly ty ranní…

Gizem celý den trávila střídavě obcházením domu a hrabáním pelechu v zemi, střídavě vyspávala v zádveří či v porodně, do níž si kromě lišáka Bohumila postupně přinesla ještě gumovou kost na hraní a plyšového kocoura Silvestera.

Od šesti večer z porodny už nevylezla, jenom ležela, minimálně od osmi hodin pak začala zrychleně dýchat. Poprvé se vydala ven až v noci ve čtvrt na dvě, potom ještě jednou později – ale rodit? Ani náhodou. Páníček sedí chvílemi u počítače, chvílemi u čuminky v ohrádce, což Gizem kvituje s povděkem, tedy alespoň tak si páníček vysvětluje Gizemino vroucí olizování jeho rukou.

Za ranního kuropění (tedy kury v nejbližším okolí nikdo nemá) pak panička namísto cesty do práce zůstává doma , aby v eventuálním porodu nenechala páníčka s čuminou na holičkách. Během dne Gizem s jazykem na vestě od zrychleného dýchání běhá tu ven hrabat si hnízdo (samozřejmě na nejméně vhodném místě), tu dovnitř do ohrádky chvíli si odpočinout. Občas s ní odpočívá v ohrádce páníček, později po návratu ze školy i její „ségra“.

„Jde na mě krize, jdu se na chvíli natáhnout,“ říká páníček okolo půl třetí odpoledne paničce. Není důvod, proč ne, Gizem za mocného dýchání taky odpočívá „u sebe“. Páníček si chvilku zdřímne, zatímco panička kousek od něho pracuje. Leč spánek není věčný (tři čtvrtě hodinky není nic moc), množství vypité kávy se projevuje a žene páníčka na hajzlík. „Čuminka se zase omývá,“ hlásí mu panička, což ani nemusí, Gizemino typické pomlaskávání se rozléhá po celém domě.

„Omývá se? Ale kdepak, rodí!“ Páníček je tak vykulený, že zapomíná, kam vlastně šel a neví, kam dřív skočit. To, co v šeru přízemí považoval za obzvlášť zvětšený cecík, je psí miminko, které jeho máma řadně omývá. Čistá prostěradla, dezinfekce, nůžky – zkrátka vše, co měli předem připraveno, najednou vzalo zasvé! První štěňátko (a pokud se páníčci nespletli, je to holčička) je na světě, Gizem je přivedla na svět jen tak, prostě v pohodičce, bez varování, bez toho, že by na sebe upozorňovala… Vítej mezi námi, malá čuminečko!